I was raised to face any challenge. - Louie Zamperini

Proradné ženské stvoření

středa 17. června 2015

*byt novomanželů*
Muž (přiopile): Kdepak ty lásko hnízdo máš? Skrýš a zázemí?
Žena (vyskočí z postele): Sakra, Hugo, vstávej!
Hugo (ospale): Co je voe?
Muž (přichází do pokoje hříchů, falešně zpívá):
Cožpak tu dělá ten zvláštní chlapík?
Toť moje postel, moje žena!
No ovšem, to je cizoložník!
A spí s mou chotí – ta hyena!
Žena (červená se): To není tak, jak to vypadá…
Hugo (stále dezorientován): A jak to teda je?
*Muž pokulhává jejich směrem, začíná se hystericky smát*
Hugo (zmateně): V poho?
Žena (začne plakat): Ne, to není ani v té nejmenší pohodě!
Muž (začne zkoušet air, en l‘, padá na zem): Ty mě podvádíš, je to pravda?
Žena (vyskočí a odpiruetuje si to ke svému muži):
Drahý, prosím, nemusí to tak být,
já miluju tebe, to on mě přinutil.
Prosím, já klidně nechám ho jít,
Jen když bys mi, prosím, odpustil.
Hugo (ještě zmateněji): Já tě přinutil?
Muž: Takže jste spolu… to? (rukama naznačí pohyb kolem boků)
Hugo a žena (ve stejné chvíli): Ano! Ne!
Muž (začne se hystericky smát): Chlapče, pojď sem. (ukáže na Huga)
*Hugo, stále se neorientující v čase a prostoru, poslušně přiběhne*
Muž (šeptá Hugovi): Pravda je jako ženská, protože je krásná, ne praktická.

Zrady i nevěry pocházejí většinou ze slabosti, ne ze záměru. - François de La Rochefoucauld

(Double) Drabble na téma: Pravda je rodu ženského, protože je spíše krásná než praktická (muzikál)

PS: Kdo má rád Huga tak jako já?

Poslední šance

Už jsem se několikrát pokusila zmařit plány systému, usilovně jsem se snažila vyrvat vše, co bylo hluboko zakořeněno v každém naprogramovaném mozku.
Počítala jsem všechny své pokusy, zatím jich bylo dvanáct. Odporně obrovské číslo. Jen při pomyšlení na ten počet mi zatrnuly všechny svaly, tolikrát jsem již zklamala sama sebe. I když jsem si nyní věřila více než obvykle, stále ve mně byl červíček napětí.
Bála jsem se toho, že si budu moct přičíst další číslo k počtu neúspěchů.
Ale nyní to bylo jiné, byli připraveni mě zlikvidovat.
Mám jen jeden pokus na osvobození naší země.
Protože třináctý život není.

Nejméně se bojí smrti ti, jejichž život má největší cenu. - Immanuel Kant

Drabble na téma: Třináctý život není

Armáda spásy

sobota 6. června 2015

Tvořím novou generaci robotů, která bude moci bojovat proti systému a bude tak odolná, že její smýšlení nebude možno nahradit. Nechci mít stejnou moc jako nadřazení, nemám potřebu někomu velet a říkat, co má dělat. Jen chci konečně změnit svět, ve kterém jsem nucena přežívat.
Dotahuji poslední šroubky a nastavuji poslední drátky do správné polohy. S hlasitým výdechem si otírám čelo od potu a poodstupuji dále, abych se podívala, jestli mé dílo ožije.
Několik světélek zabliká, načež se objeví pár nepřirozeně modrých očí.
Ten tvoreček ani neví, že je první úrodou. Prvním semínkem. Je kořenem osvobození a převratu celého systému.

Dobrý plán důrazně provedený nyní je lepší než dokonalý plán příští týden. - George Smith Patton

Drabble na téma: První úroda

Milostné psaní

Temných dní světlo, jež rozsvěcuje bouře,
tmavé oči plné jiskřiček – o úsměv nikdy není nouze.
A při ztrátě posledních vláken veškeré naděje,
tvůj pohled k proboření všech ledů prospěje.

Nenápadně se za tvou osobou otáčím,
ale přijde mi, že často tvému kroku nestačím.
Avšak jediné, co doopravdy mou duši trápí,
je to, kdy se ten sladký úsměv na tvé tváře vrátí.

Chtěla bych býti důvodem pro tvého srdce bušení,
chtěla bych býti svědkem okamžiku, kdy tvé tváře červení.
Mou odvahu svazuje strach, nervozita, stud,
když s tebou mluvím, srdce se marně snaží probořit hruď.

Stáváš se sněním každé noci promarněné,
snad jsou již mé city pro tě více objasněné.
Aspoň odpověď žádám si jednu jedinou,
může se stát, že naše ruce propletené do sebe spočinou?

Poznámka autorky:

První a poslední pozitivní básnička. Snad se vám nezkazily zoubky.
 
FREE BLOGGER TEMPLATE BY DESIGNER BLOGS